✉️ reality@adamwojnar.cz     📞 +420 737 671 099

Jak pracovat z domova, přitom neztratit nasazení a udržet si náladu

Konečně jsem doma, nemusím být v 8 v kanceláři za počítačem a šéf mě nevidí. Natáhnu ruku po notebooku přímo z postele a jsem v sekundě online. Jdu si udělat kafe, snídani, mezitím zkontroluji co dělají děti, kouknu na nové zprávy o koronaviru a celou tu dobu jsem stále online. Všichni kolegové vidí, jak jsem efektivní pracovník. Hlavně šéf to vidí. To je důležité. Chci přece ty bonusy, které si zasloužím. Přitom se nemusím ani převlékat ze svého pyžama. To je snem mnoha lidí.

Po týdnu nadšení opadá. Nejsou tady kolegové z práce. Neprobíhají řeči kdo co s kým a kde. Kolektiv se vytratil. Chybí změna prostředí. Pracovní morálka se vytrácí. Nálada klesá na bod mrazu.

Představa o práci z domova už není, co bývala. Když si k tomu vybaví svůj minulý pracovní den, jak jsem dělal doma chůvu, pomáhal ženě s vařením, do toho odpovídal na telefonáty, večer jsem byl znuděný u televize a s pocitem přepracovanosti, tak se mi dělá blbě.

Jak pracovat efektivně z domova

  • Nejdřív si ujasněme, co není práce z domova:
  • Není to ulejvárna
  • Není to dovolená
  • Nejde o to, zašít se před šéfem
  • Není to důvod k nižšímu pracovnímu výkonu

Práce z domova je bič na každého, kdo dělá “home office”, ať už kvůli karanténě nebo bez ní. Pracuji z domova částečně už od roku 2010. Mnoho lidí si myslelo, že jsem pořád na prázdninách. A mohou mě otravovat třeba v 9 hod. v pondělí. Až doteď. Když i oni musí dělat z domů. Vše je totiž jinak, než to vypadá.

Hlavně neztratit kontrolu nad svou náladou

Nálada, emoce, to vše je potřeba pro vysoké soustředění po celý pracovní den, když makáme z domů. Změna prostředí není v tuto chvíli možná a člověk začíná brzy upadat do polospánku.

Jak nepřijít o kontrolu nad pracovní výkonností a neztratit rozum

Rozdělit byt nebo dům do okruhů. Vyčlením jednu místnost, nebo kout v pokoji ke své práci. I když jsem plně mobilní, nedovolím, abych si bral notebook do postele a smartfon tahal sebou i na toaletu, abych nepřišel o nejnovější e-mail zákazníka (i když jemu trvá dva dny odpovědět). 

Na svém stole ve vyčleněném rohu nechávám notbook i telefon. Netahám nic, co má wifinu sebou. Vrátím se tak v čase o dvacet nebo třicet let, kdy jsem telefon nemohl přenášet (pevná linka) a v kanceláři byli jen stolní počítače (velké a těžké). Nebo jen kartotéka a šanony. Tím docílí můj mozek k lepšímu soustředění. Budu vždy vědět, že za stolem se pracuje a mimo stůl jsem někdo jiný: rodič, manžel…. Kontrola nad prostorem je klíčová.

TIP 1. Zkuste se převléct do pracovního. Košile, sako apod. Změníte tak rychle svou náladu a řeknete mozku, dost, teď se maká.

Musím vědět, na čem chci pracovat

Před zahájením pracovního dne do diáře (papírového) napíši body pro daný den, které chci splnit. Může napsat večer den před tím. 

Jakmile usednu za notebook, vím přesně, co mám dělat. Otvírám notebook a jen aplikace, které nutně potřebuji pro práci. Je to těžké, vím, že jediné kliknutí mě dělí od narušení pozornosti. Facebook nebyl nikdy tak blízko. Během vteřiny mě může rozhodit a soustředění je pryč na dalších dvacet minut.

E-mail ráno sjedu velmi rychle. Jen ho projedu během patnáct minut. Na odpověď mám jen minutu. Na co nejsem hned schopen odpovědět, píši do diáře. Složitý e-mail vyřídím během dne. Musím jet jako stroj úkol po úkolu, které mám v diáři.

TIP 2. Udělejte si kafe v kuchyni, tam si ho také vypijte. Mezi tím prohoďte pár slov s rodinou. Získáte pocit, že jste v kolektivu.

Kalendář je dar, používejte ho

Napíši si do kalendáře telefonáty, který musím udělat, online schůzky, dobu na přemýšlení nebo na oběd. Vyčlením si v kalendáři časové bloky, které na daný úkol potřebuji. Nedělám krátké 15 minutové bloky, ale shlukuji práci po hodinách. Všechny telefonáty najednou. Všechny e-maily najednou v předem určenou hodinu. Google kalendář plně postačí.

Chci se za každou cenu vyhnout přepínání mezi úkoly. Nemohu si dovolit střídat pozornost po patnácti minutách. Tím si škodím. Soustředit se na jednu věc trvá až půl hodiny.

TIP 3. Vyčleňte si aspoň dvouhodinové časové intervaly (ideálně tři až čtyři hodiny), kdy nebudete rušeni nikým a ničím, je-li to možné. Tím docílíte hlubokého soustředění.

Přebíhání mezi úkoly ničí pozornost, produktivita klesá, nálada se zhoršuje

Po skončení pracovního dne vypínám notebook. Ideálně vypínám také we-fi na telefonu a funguji jako za starých časů, jen analogově. Pouze telefonáty a sms (ne přes internet). Tím jsem schopen rozdělit mezi pracovní části dne a tou osobní, nepracovní. Tím ukážu své hlavě, že práce skončila a teď jsem někým jiným. Teď jsem doma s rodinou. Nepracuji. Ten nový e-mail nebo zmeškaný hovor počkají. Udělám si poznámku do diáře na druhý den.

Hlídání dětí v pracovní době

Jestli mám hlídat dítě v pracovní době, musím si to zapsat do kalendáře. Manželka dělá totéž. Střídáme se, oba totiž pracujeme z domova řadu let. Striktní plánování (i když to moc nemám v lásce) je jedinou cestou, jak makat v karanténě a nezbláznit se z toho. Práce z postele v pyžamu vypadá dobře jen v televizi. Realita je úplně jiná.

POZOR

Raději mít plán na čtyři hodiny než žádný!

Cílem plánu dne není udělat si ze života vězení. Cílem plánu je udělat si den, jaký chci mít, abych byl “happy”, udržel si svou práci a měl z toho dobrý pocit. Příliš striktní plán vás donutí nikdy ho nedodržet a místo toho si zapnout televizi nebo hrát videohry celý den.

Shrnutí:

  • Rozdělit prostor a vyčlenit si pracovní místo
  • Netahat notebook ani mobil nikde sebou (v rámci domova)
  • Napsat na začátku dne do diáře úkoly (papírového)
  • Na e-mailu strávit 15 minut, co nestihnu, píši jako úkol na později
  • Vyčlením si čas v kalendáři
  • Rozvrh hlídání dětí/vaření zapsat a sdílet s partnerem

Psychologové říkají, že hranice určují svobodu. Jejich absence vede k nespokojenosti a ztráty zájmu o život. Hranice udávají směr. Když jsou moc těsné, hraničí to s vězením a ztrátou svobody. Když moc volné, vytrácí se smysl života, radost, zhoršuje se kvalita žití. 

Vyzkoušejte to a upravte dle svého charakteru, rodiny a povahy práce.

Doporučuji knihu: Hluboká Práce, Cal Newport

Adam Wojnar