Proč byste měli držet jazyk za zuby častěji, než si myslíte aneb síla naslouchání

Máme dvě uši a jen jednu pusu. Není to náhoda (pokud nejste Marťan). A jáá vám vysvětlím proč byste měli mít častěji jazyk za zuby a zpozornět.

Poslouchat druhé, co chtějí říct

Naslouchání má větší sílu než mluvení a platí to také ve firmách, kde (často) team leader nebo manažer, dávají zpětnou vazbu (feedback) svému podřízenému. 

Podle studie Harvard Business Review se prokázalo, že zpětná vazba vede k poklesu výkonnosti pracovníků o více jak 1/3. To je velmi mnoho, když vezmeme v úvahu fakt, že tady máme uzavřenou ekonomiku a to málo, co funguje by mělo přijít o třetinu tržeb… to je katastrofa. 

Podřízení, kteří nemusí poslouchat šéfa, jak jim peskuje, co měli udělat správně nebo také to, jak dobře makali minulý měsíc, mají větší nasazení.

Potíž nastává, když šéf má naslouchat.

Tady jsou nejdůležitější překážky, proč nadřízení nenaslouchají:

  1. Ztráta síly a postavení. Výzkumy ukazují, že šéfové, kteří více mluví než poslouchají, se dívají na naslouchání jako na něco, co by je udělalo v očích podřízených jako slabé vedoucí.
  2. Naslouchání je náročné na koncentraci, čas a energii. Velmi často vedoucí vedou diskuze s podřízenými v časovém presu. Nemají čas, energii (ani náladu) poslouchat. Naslouchání je investice: nadřízení musí “platit” časem a energií, aby se dostali k tomu, co se ve firmě děje.
  3. Strach ze změny. Naslouchání se může jevit jako risk. Ten kdo mluví (šéf), při správném naslouchání nic a nikoho nehodnotí. To může vézt za nějakou dobu k tomu, že šéf bude měnit svůj názor na základě naslouchání svých kolegů. Při tréninku HBR se šéfové divili, jak málo toho ví o svých firmách a o tom, co se děje.

Praxe

Když dělám odbornou konzultaci pro investory, velmi často jsem zticha. Pravidelně 50% času rozhovoru a velmi často až 80%. Není to o tom, že bych neměl co říct. Je to o tom, že bez znalosti potřeb, cíle a způsobu nahlížení na investice, nemohu kvalifikovaně poradit. Jakmile se mi odhalí souvislosti, dokážu předat hodnotu svému klientovi.

Bez dobrého naslouchání by šlo pouze o přednes něčeho, na co druhá osoba:

A) Není připravená a rada by nebyla na míru

B) Vůbec se jí to nehodí, protože by šlo jen o obecné informace

Tip pro správné naslouchání

Je třeba si uvědomit, že to vyžaduje zapojení svalů. Mentálních svalů. Naslouchání vyžaduje čas, trénink, energii a to nejdůležitější, chuť stát se dobrým posluchačem, který umí naslouchat.

Dejte 100% své pozornosti, jinak se ani nesnažte naslouchat

Odložte svůj telefon, iPad, přestaňte scrollovat, nečtěte e-mail, odložte sluchátka s muzikou, vypněte televizi. Ten kdo mluví, se občas na vás podívá, aby se ujistil, jestli na něho koukáte. Oční kontakt umocňujte naslouchání. Když děláte u poslechu něco dalšího, nemůžete plně vnímat druhou osobu a to, co říká si nedáte do kontextu. Nejde dělat více věcí najednou bezvadně.

Nepřerušujte

To je velmi časté. Ten, kdo poslouchá, často chce něco ze sebe vysypat, protože ho to teď napadalo. Nedělejte to! Udělejte si místo toho poznámku (mentální nebo na papír) a na konci to druhému sdělte. 

Nebuďte Marťani a naslouchejte, budete se divit, co se kolem vás děje. Více o experimentech ve firmách a správnému způsobu naslouchání zde.

Jak se vám daří naslouchat? Jste člověkem, který v práci více mluví nebo ví o tom, co se ve firmě děje?

Adam Wojnar

Zdroj: Harvard Business Review