Lidi se dělí na dvě skupiny, ti co mají strach pořád a ti, kteří i přes to něco udělají.
V posledních několika letech bylo všeho dost. Firmy měly hodně zakázek, zaměstnancům rekordně rostly mzdy rychlostí více jak dvojnásobně vyšší, než byla míra inflace. Restaurace byly plné a pronajímatelé nemovitostí začaly experimentovat s Airbnb ve velkém. Někteří dokonce nevlastnili ani nemovitost, kterou pronajímali. Stavělo se a nakupovalo investiční byty o život. Bylo to jednoduché. Nebylo už tak jednoduché najít výhodnou investici, ale i přes to byli investoři optimističtí a nakupovali i to, co nedávalo moc smysl.
Jenomže kdo nekoupil v té době, protože neměl peníze, nebo měl strach, tak teď už nekoupí vůbec. Bude míst strach pořád, protože nákup v době krize, ekonomického propadu, kdy se trhy zastaví a nikdo neví, co bude zítra a nákup v této době je velmi těžký.
Nejde o to nemít obavy. Nejde o to, aby člověk byl příliš důvěřivý nebo naivní. Ale i přes moje vlastní obavy a strach, jdu do toho. Musí mi vycházet výpočty. Rozhoduji se Excelem, nikoliv emocemi. Někoho strach úplně ochromí a někdo i přes může jít dál a ten potom vyhraje.
Adam Wojnar