Airbnb a krátkodobé pronájmy, velký problém v době koronaviru
Jak moc se vyplatí být největší hotelový řetězec a nevlastnit jediný hotel? Můžete jít na nulu.
Airbnb je v kómatu, leží na JIPce, napojená na ventilátor a nevypadá to s ní vůbec dobře.
Kalifornská společnost, která zajišťuje krátkodobé ubytování v bytech, domech a ve všech možných alternativách bydlení pro turisty po celém světě, se hroutí k zemi. Největší světový řetězec hotelů, který nevlastní jediný hotel a nabízí 5,48 milionů pokojů pro hosty, je na dně.
Díky snížení poptávky po ubytování, jen za březen vymazala společnost miliardu dolarů v objednávkách a to díky pouze snížení zájmu o 25%.
Díky koronavirové pandemie turisté ruší své zájezdy a nikdo nový si neobjednává bydlení. Airbnb zaznamenala propad nových objednávek o 85% a ty objednané se ruší z 90%. Společnost měla jít na americkou burzu v tomto roce. Měla být oceněna na 50 až 70 miliard dolarů, místo toho má dnes hodnotu přibližně 30 miliard dolarů.
Prahu navštívilo 8,5 milionů turistů v roce 2017.
V Praze úřady využívají pandemii k tomu, aby dostali tamní trh pod kontrolu a aby se už neopakovalo, že nějaká společnost udělá během relativně krátké doby z hlavního města noclehárnu, která konkuruje hotelům a způsobuje potíže se sousedy, neplacením daní atd.
Nevýhodou je nic nevlastnit
Zde vidíme jednu zajímavost. Společnost, která je největší co se ubytování týká a která toho moc nevlastní, může jít ke dnu díky jediné pandemii. Otřese se v základech snadno a nemusí se už nikdy z toho dostat. Jak moc velkou výhodou je startup, který ovládl prostředí krátkodobého ubytování a nevlastní nemovitosti, které pronajímá? Je ocenění 70 miliard dolarů ospravedlnitelné? Bude UBER další na řadě?
Firmy, které se soustřeďují na tento typ pronájmu (zejména v Praze), jsou na tom bídně. Založili si byznys na tom, že přes Airbnb (a jí podobné) zajišťují hosty do nemovitostí investorů. Tyto společnosti nevlastní dané nemovitosti, ale pronajímají si je na delší dobu, třeba pět let a to je doloženo smlouvou mezi majitelem nemovitosti a zprostředkovatelem.
Kdyby společnost vlastnila apartmány, byty, budovy, měla by hodnotu daleko vyšší.
Když to dělají všichni
Problém je, že v době, když se necestuje a provozovatel ubytování musí platit hypotéku, nemá příjem, se kterým počítal. Jen v Praze to je více než tisíc bytů. Majitelé nemovitostí měli v tom jasno, když nebudou turisté, pronajmu to na volném trhu, třeba přes Sreality. Strategie, která myslí na to nejhorší, je dobrá strategie. Jenomže nikdo netušil, že bude problém najít nového nájemníka díky nějaké pandemii.
Hrobníkovi z lopaty jsem slez
Na první pohled, když vše šlape a turistů jsou miliony, vypadá vše jako sen. Nic nemusíte vlastnit a s nízkým kapitálem rozjedete podnikání v nemovitostech a turistickém ruchu. Vypadá to skvěle. Málem jsem do toho také šlápl a naštěstí od toho dal ruce pryč, než vůbec začala nějaká pandemie. Něco mi tam nesedělo. Jedna věc, proč jsem opustil Hurá do světa, bydlení v Anglii, společnost, kterou jsem založil, byla právě skutečnost, že má firma nevlastnila jedinou ubytovací jednotku. Něco jako zprostředkovatelské firmy v Praze (a nejen tam). Věděl jsem, že další rozvod podnikání leží v nákupu nemovitostí, kdy majitel díky toho, že nemovitost vlastní, získává nejen lepší měsíční příjem, ale také inkasuje na růstu ceny a na vše si může půjčit od banky.
Majitel bere na sebe rizika:
- porostou ceny nemovitostí?
- vybral jsem dobrou oblast na pronájem?
- co když přijde zemětřesení a nic mi pojišťovna nevyplatí?
- co když budou úrokové míra 10%?
- co když… dosaďte si svoje obavy
Ukazuje se, že ber rizika nelze podnikat, ať jste jakékoliv straně barikády. Ale něco mi říká, že ten, kdo investuje více, déle mu trvá postavit podnikání (nebo investici) na nohy, je to náročnější z finančního hlediska, ten má stabilnější byznys. V dobách prosperity je pozadu, což může být klidně osm let z deseti (když vezmi poslední krizi), ale potom přijde jediná pandemie, jediný vir a ukáže se, kdo je odolný vůči černým labutím, nebo aspoň proti této jediné příhodě.