5 věcí o inflaci, které jste nevěděli
Mnoho lidí se domnívá, že největší vliv na inflaci má Covid. Další zase tvrdí, že za růstem všech cen, nemovitostí, zboží a služeb stojí válka na Ukrajině. Kdybyste žili v Anglii, pak by jste slyšeli všude okolo, že za tím stojí Brexit.
Pravdou je, že všechny výše jmenované události mají vliv na zvýšenou inflaci, ale nejsou tím hlavním spouštěčem.
Hlavní spouštěč inflace
Není to ani válka, ani Covid ani Brexit nebo nedostatečná logistická síť a nebo nedostatek čipů. Na zvýšenou inflaci me největší vliv něco, co nezní moc sexy. Je to více peněz v oběhu bez toho, aniž by se více vyprodukovalo. Jak se dostávají peníze do oběhu? Dostávají se tam díky tištění peněz nebo díky zadlužování státu. Pak se peníze dostanou do rukou lidí díky různým podpůrným státním pobídkám. V Covidu to byly příspěvky pro podnikatele, firmy, OSVČ, zaměstnance, umělce a podobně.
Dnes se mluví o tom, že stát vypíše šek (u nás šeky nemáme, ale stát udělá bankovní převod) lidem, které nejvíce zasahuje růst cen energií. V Rakousku nebo Británii dostanou všichni tento příspěvek, celoplošně, nehledě na to, jestli si výrazný růst energií mohou dovolit nebo nikoliv.
Takto se dostávají peníze do ekonomického oběhu aniž by musely být nezbytně vytištěné (kvantitativní uvolňování). Když se nic nevyprodukuje, ale lidé obdrží výplatu, pak stávající peníze, které už jsou v oběhu z dřívějška, ztrácí na své hodnotě.
Toto video vám odhalí, co ma největší vliv na zvýšenou inflaci, kterou tady dnes vidíme. V době psaní tohoto článku a v době natáčení videa byla meziroční inflace České republiky 17,2%.
Proč více peněz v oběhu díky kvantitativního uvolňování snižuje cenu peněz a zvyšuje tím ceny zboží a služeb?
Představte si, že bydlíte ve městě s 10 tisíci obyvateli a ve vaši obci je 3 tisíce bytů. Každý byt má hodnotu v průměru 2 miliony korun. Přijde developer nebo stát a postaví ve vaší obci dalších tisíc bytů. Tyto byty se začínají velmi pomalu zaplňovat a lidé, kteří hledají bydlení mají najednou více na býběr, kde mohou bydlet. Už si nevybírají z trhu, kde je momentálně pouze pár desítek bytů volných (lidé se přirozeně stěhují do menšího, většinou, berou se, umírají, rodí se noví…). Najednou je tam o tisíc volných bytů více. Co se stane s cenami volných bytů? Začnou klesat na ceně. Jejich hodnota vyjádřena v penězích je nižší. Není o ně zájem. Je moc bytů a málo lidí, kteří by je chtěli koupit. Něco podobného se stalo s nájemními byty v Praze, když udeřil Covid. Trh zaplavilo tisíce bytů k pronájmu a nemohli se pronajmout. Cena šla o pět až deset procent dolů během krátké doby než se trh tomu přizpůsobil a našel novou cenu bytu k pronájmu díky mechanice volného trhu.
To same platí u peněz v oběhu. Volný trh má své mechanismy, kde začne hledat férovou cenu všech služeb a zboží. Když je peněz v oběhu více, ceny vyjádřené v penězích začnou růst. kdyby se vyjadřovali ceny v hodinách, kolik nad jejich tvorbou strávil pracovník, který je vyráběl, pak by se nepohly, protože pracovník na tom strávil stejné množství času. Jenomže časem se ceny nevyjádří. Čas lidí nemůže vláda regulovat ani ovlivňovat tím, že prostě vytiskne více jednotek času každého člověka. To nejde. Čas je komodita, která je nenahraditelná. Vše ostatní lze nahradit. Jak zlato, byty, rohlíky, mléko, elektřinu, peníze…
Závěrem
Důvod je jasný. Válka, covid, Brexit, vše má vliv na růst cen, ale zdaleka ne takový, jaký má tištění peněz a velké množství peněz v oběhu, které byly vytvořeny jednoduše bez navýšení produkce.
