Ty za to můžeš. Tvoje chyba a dalších, kteří jsou jako ty. Všichni, kdo kupujete byty k investici stojí za tím, že dnes nejen mladí nemají na svůj vlastní byt peníze a bytů je nedostatek. Proto je to drahé. Kdyby jsi neexistoval a tobě podobní, nemovitosti budou levnější (a na světě bude lépe). Nedávno jsem se s tímto názorem setkal.
Pokračuje dále… běžný člověk má právo koupit si střechu nad hlavou a má právo nebýt vydán na milost (zlému) majiteli, který ždímá (chudé a proto ctnostné) nájemníky. Takové obvinění někdy slyším na adresu investorů.
Je to opravdu tak? Mohou investoři za to, že jsou byty (a nemovitosti obecně) drahé? Pojďme se nad tím zamyslet.
Nejdůležitější téma na začátek. Nemít peníze není ctnost. Nedostatek peněz je spojení špatného myšlení s nedostatkem vědomostí o financích a funkcí peněz jako takových. Hraje velkou roli také postoj k práci, ochotě spořit (odříkání) a jednoduchost, kterou nabízí poukazování na druhé. Když ukážu na tebe, veškerou tíhu se sebe setřesu (oběť).
Ten, kdo chce ochránit a rozmnožit své peníze, které vydělal prací, podnikáním, spořením, dědictvím, výnosem z jiných aktiv atd. a bere na sebe riziko, které je s pronájmy spojené, ten nemůže za potíže všech lidí, kteří nemají na koupi své nemovitosti. Těchto lidí bude vždy méně než těch potřebných. Jinak by tato rovnice (a nerovnost mezi lidmi) nemohla platit. Nájemní bydlení pomáhá lidem při stěhování nebo na přechodnou dobu, když hledají útočiště kvůli změně zaměstnání nebo mnoha dalších životních událostech. V nízkém věku (20 až 30 let) jsem zastáncem nájemního bydlení. Člověk má jedinečnou příležitost, když nemá závazky, vyzkoušet něco nového, z čehož bude čerpat po zbytek svého života. Třeba vyzkoušet žít jinde, než kde se narodil vyrůstal. Mladý člověk by měl zkusit prorazit na vlastní pěst. Nájemní bydlení už tak složité situaci člověka bez životních zkušeností dokáže aspoň trochu ulehčit nebo vůbec umožnit.
Vydělat na nemovitost sebou nese schopnosti v mém oboru, kterým se zabývám. Musím být lepší než většina lidí, co dělá tu samou věc, tu samou práci, jinak by člověk nemohl mít nadstandardní příjem (nabídka vs. poptávka po dovednostech na trhu práce). Nabídka vs. poptávka po produktu a službě, pokud podnikám. Pokud umím hospodařit s penězi, mám přebytek. Ten nerozházím, ale investuji. Musím vědět, do čeho investovat a jak se o investice starat dlouhodobě. Buď si najmu poradce, konzultanty (většinou se láká akcií, fondů a fin. plánování obecně) nebo se o to postarám sám a investuji třeba do těch nemovitostí.
Musím znát trh, vyznat se v lokalitě a způsobech financování. Také musím umět jednat s nájemníky, vystavovat smlouvy, kontrolovat platby a samozřejmě hledět na to, jestli je vše s nemovitosti v pořádku. Když je krize, může jít mé aktivum výrazně dolů na ceně a když mi odejde nájemník, mohu být měsíc nebo déle, úplně bez příjmu (ještě doplácím).
V Česku cca 70 % domácností lidí bydlí ve svém. Toto číslo se nějakou dobu moc nemění. Znamená to, že 30 % bydlí v pronájmu. Kdyby investoři stáli za skokovým zdražováním, v nájmu by dnes bydlelo mnohem větší procento domácností.
Kdyby investoři mohli za zvýšení cen, průměrná nemovitost by nevzrostla na ceně přibližně stejně, jak vzrostly mzdy a inflace. Rostla by podstatně rychleji.
V roce 2002 jsem vydělával 10 000,- měsíčně. Byt v Karviné stál okolo 400 tisíc. Dnes bych mohl vydělat 3x až 4x více jako zaměstnanec na stejné vedoucí pozici, kterou jsem měl před 22 lety. Měl jsem tým 10 lidí, za který jsem zodpovídal. Byt v Karviné 2+1 stojí dnes 1,2 až 1,5 mil. korun. Vidíme růst ceny velmi podobný růstu mezd.
Kdyby za tím byli investoři, ceny by byly vychýlené a nemělo by to žádný dopad na růst mezd. Vývoj mezd jde přibližně stejnou rychlostí, jako růst cen nemovitostí. Jaká náhoda.
O kolik narostly mzdy a o kolik narostly ceny nemovitostí nejde měřit v jakýkoliv čas. Nedojdete ke stejnému poměru růstu (poklesu) cen stejně jako růstu nebo stagnaci platů. Důvodem jsou cykly. Ekonomika se vyvíjí v cyklech. Jednou je růstová fáze (ceny rostou rychle), pak je ochlazení (stagnace) a pak krize (pokles). Mzdy takto nekolísají. Mzdy mají tendenci neklesat a rostou pozvolna dlouhodobě.
Ve společnosti budou vždy ti, kteří mají hodně (peněz, zdrojů, přátel, více svalů, aut, domů, helikoptéry apod.) a na druhé straně budou vždy ti, kteří nemají téměř nic. Společnost je nerovnoměrná. Vždy taková byla a bude. Dokonce v předešlém režimu, který si potrpěl na vyrovnání tříd, byly rozdíly. Dostat se nahoru, ať to znamená cokoliv, chce každý člověk.
Smysl pro hierarchii je lidská přirozenost. A nejen lidská, týká se také zvířat. Šimpanzi jsou nejblíže lidem, mají podobnou hierarchii jako lidská společnost. Když je nejsilnější, nejvlivnější, nejkompetentnější samec na samém vrcholu tlupy, může přijít jeho konec ze dne na den a to tak, že se domluví několik nižších samců a toho nahoře svrhnout koordinovanou činností (bojem v přesile). Doslova ho mohou rozdupat a někdy (prý) sežrat. Připomíná mi to politiku, i když ne s tak dramatickými následky.
V Británii byla nedávno premiérkou Liz Trussová. Přestavila nový balíček daňových úspor, proti kterému byli všichni na finančních trzích. Balíček měl prosadit snížení daní, největší za posledních padesát let. Výsledkem bylo, že paní Trussová byla premiérkou historicky nejkratší dobu (45 dní). Jedinec, ať jakkoliv silný, nemá na větší počet jedinců žádnou převahu, kteří jdou koordinovaně proti jednomu. Smysl pro hierarchii mají také humři, kteří jsou svým původem starší než dinosauři. U nich vědci sledují něco podobné jako v lidské společnosti.
Rozdíly mezi lidmi vždy byly, jsou a vždy budou a to, že si nějaká skupina lidí nárokuje, co jiní museli získat často díky tvrdé práci a odříkání, na tom nic nezmění.
Neurazil jsem vás nebo nepobouřil? Mám radost, aspoň si třeba přečtete další můj článek, třeba tento je zajímavý: 9 věcí o investování do nemovitostí, které jsem se naučil za 15 let
Za růst cen mohou především levné peníze, inflace aktiv, nedostatek nemovitostí a bohatnutí lidí, kteří mají chuť bydlet na více m2. Také se dříve stěhovat a také bydlet po jednom v domácnosti. Investor hraje zanedbatelnou roli v této rovnici. Potíž je v tom, že investoři jsou skupina lidí, na které se jednoduše poukazuje. Investoři se nebrání koordinovaně a je jich méně než těch, kteří si něco nárokují. Proto je slovo investor často spojováno s negativními ekonomickými vlivy ve společnosti. Čehož také využívají obratně někteří politici a to nejen u nás.
Další informace pro investory na novém webu https://adamwojnar.cz